|
Dějiny žihobeckého panství [46], ke kterému náležela i ves Strašín, jsou bohaté na střádání vlastníků, v první polovině 16. století se dostaly i do vlastnictví rodu z Rýzmberka, majitelem byl i Kryštof Kocz z Dobrše, od roku 1609 Ludmila Koczová z Chudenic. V době počátku třicetileté války vlastnil tvrz Jaroslav Bukovanský Pinta z Bukovan, účastník bojů na straně českých stavů, majetek se tak dostal do rukou dona Martina de Hoeff Huerty a následovala častá výměna vrchnosti z vojenských kruhů. Až páni z Lanau drželi panství déle, Ferdinand z Lanau přistoupil k přestavbě zámečku. Po koupi žihobeckého panství Lamberky se centrum dění přesunulo do Žichovic a význam vesnice tak počal upadat. Základ žichovického panství [47],
pod něž Strašín přešel, byl položen, když roku 1568 koupil Jan Kavka
Říčanský z Říčan vsi Žichovice, Nezamyslice, Čepice, Čímice a Domoraz.
Janův syn byl pak nucen prodat panství roku 1603 Jindřichu Libštejnskému
z Kolovrat, který nechal přestavět žichovický zámek. Nástupce Albrecht
Vilém Krakovský z Kolovrat nechal vybudovat zámeckou kapli, z jejíhož
vybavení se dochovaly deskové obrazy, dnes v Alšově Lamberkové jsou rod doložený od 12. století v Dolním Rakousku. Významným představitelem byl Karel z Lamberka, pražský arcibiskup od roku 1607. Roku 1641 byly vyzdvihnuti do stavu říšských hrabat a o tři roky později zde Jan Maxmilián a Jan Vilém z Lamberka získali inkolát. Roku 1707 byl František Josef z Lamberka povýšen do stavu říšských knížat. K žichovickému panství se Lamberkové dostali za jeho bratr Jana Filipa z Lamberka (1651 – 1712), jenž vojenskou kariéru vyměnil za církevní. František Kolovrat Krakovský mu roku 1707 prodal žichovické panství (tj. Žichovice, Běšetín, Bílenice, Čepice, Čimice, Damíč, Domoraz, Dražovice, Kejnice, Nezamyslice, Novou Ves, Pohorsko, Soběšice, Šimanov, Frymburk, Damětice a dvorec Zaluží). O rok později koupil rabské panství (Rabí, Bojanovice, Budětice) od Jana Viléma Chanovského z Dlouhé Vsi. A roku 1710 vše završil kopí žihobeckého panství (Žihobce, Nezdice, Ostružno, Rozsedly, Věštín, Strašín, Ždánov) od Anny Františky Iselinové. Pro udržení rodového majetku zřídil toto panství jako fideikomisní. Po Františku Antonínovi z Lamberka (zemřel 1759) a bezdětném Janu Bedřichovi (zemřel 1797) přešlo panství na bavorskou linii Lamberků. Karel Eugen se přímo usídlil v Žihobcích a v kapli sv. Erazima v nezamyslickém kostele vybudoval rodinnou hrobku, do které přenesl ostatky i svých předchůdců. Po smrti Karla Eugena roku 1831 získal panství jeho syn Gustav Joachim, který je znám svým manželstvím s prostým děvčetem z Čejkov, Kateřinou Hrádkovou, které se přezdívalo Černá Káča [48]. Jejich slavnou svatbu ve strašínském kostele (16. ledna 1855) sledovalo mnoho zvědavců. Vzhledem k tomu, že nebyla šlechtického původu, nemohly být jejich děti uznány právoplatnými dědici, a tak přešlo panství na Rudolfa z uherské větve Lamberků. Ten jej přenechal Františku Emerichovi. Jeho bratr Jindřich z Lamberka v roce 1920 prodal hrad Rabí (foto 14). Posledním mužským majitelem byl Kunibert Lamberk (zemřel 1930), po jehož smrti měly zbytky žichovického panství jeho tři dcery Františka, Marie a Eleonora. Dnes žije jediný český potomek Lamberků Karel Štěpán, pravnuk Eduarda, syna Gustava Joachima a Kateřiny Hrádkové, který se snaží starat o rodinou hrobku v Nezamyslicích. |
|
|
jihočeské galerii
v Hluboké nad Vltavou. Jeho rod pak prodal panství Lamberkům, majitelům
žichovického panství v letech 1707 – 1945.