5.  Závěr a zhodnocení

Strašín okouzlil nejen místní obyvatele, ale i spisovatele Karla Klostermanna či Josefa Štědroňského, snad částečně i vás. Dnes náleží strašínská farnost do českobudějovické diecéze a sušického vikariátu, strašínský farář obhospodařuje ještě kostely v Albrechticích a Bukovníku. Kostel pravidelně ožívá hlavní poutí 8. září, která se slaví druhou neděli v září. Snad větší zájem lidu přispěje k podnětu opravy tohoto barokního kostela s tak dlouhou a bohatou tradicí, jako se tomu stalo na přelomu 19. a 20. století. Pod obec Strašín spadají vesnice Maleč, Nahořánky, Zuklín a Věštín.

Strašín i okolí bylo obydleno českým obyvatelstvem. Snad tomu napomáhala i přítomnost hor, snad je nutno hledat kořeny již ve středověké kolonizaci. Nic to nezmění na tom, že geografická poloha v mnoha směrech determinovala život v tomto kraji. Ať se jednalo o kvalitu půdy, výtěžky z lesů, důsledky morové nákaze či nedostatek práce a nakonec i samotnou stavbu kostela Narození Panny Marie.

Pokusil jsme se z několika úhlů podívat se na Strašín a jeho okolí. Strašín se projevil jako poutní místo sice lokálního, ale ne bezvýznamného charakteru. Zjistili jsme, že mariánské zjevení úspěšně odstartovalo čilý ruch kolem této zapadlé vesnice. Osvětlili jsme význam i proslulost zdejšího obyvatelstva v 19. století. Objevili jsme limity demografického výzkumu a putovali po starých strašínských rodech. K tomu všemu jsme použili, jak bylo v úvodu avizováno, jak archivní prameny, tak sekundární literaturu. To vše nám pomohlo vytvořit si co nejširší obraz o Strašínu jako místě zázraku, místě života. Obraz o jedné pošumavské vísce schované pod vrcholy tisícimetrových velikánů...